Quetzalcoatlus northropi
Rozpětí křídel 11 - 13 m
Tento obří Pterosaurus žil v Americe v období svrchní křídy. Byl zřejmě jedním z největších ptakoještěrů vůbec. Některé zatím nepodložené údaje uvádějí že mohl mít až 18 metrové rozpětí křídel. V zobáku ale neměl vůbec žádné zuby.
Arambourgiania philadelphiae
Rozpětí křídel 12 m
Tento obyvatel Jordánska byl dlouho jen málo známý protože se z něj nalezl jen fragment krčního obratle dlouhého 61 cm. Předpokládaná délka krku byla 2m. Původně se jmenoval Titanopteryx ale protože byl tak už pojmenován jeden druh hmyzu bylo jméno změněno na Arambourgiania.
Hatzegopteryx thambema
Rozpětí křídel 12 m
Tento ne moc známý Pterosaurus žil na území Rumunska. Jeho lebka byla dlouhá 3 m a narozdíl od jiných ptekoještěrů byla celkem masivní. Proto ji měl zřejmě nějak odlehčenou.
Ornithocheirus
Rozpětí křídel 12 m
Tento Pterosaurus kterého zřejmě nejvíce proslavil dokument Putování s dinosaury kde cestoval přes celou zeměkouli se řadí mezi jedny z největších Pterosaurů. Na konci zobáku měl zvláštní hřeben.
Pteranodon stenbergi
Rozpětí křídel 9 - 11 m
Zřejmě nejznámější ptakoještěr. Velké rozpětí křídel, bezzubý zobák a hřeben na hlavě sloužící ke kormidlování to jsou hlavní poznávací znaky Pteranodona. Je docela pravděpodobné že samice měly hřeben menší než samci.
Tapejara wellnoferi
Rozpětí křídel 5 - 6 m
Pterosaurus s velice zvláštním hřebenem vypadá v porovnání s těmi předchozími jako střízlík. Přesto dosahuje úctyhodného rozpětí křídel o kterém se mohlo jiným ptakoještěrům akorát zdát. Žil v Brazílii.
